Jan Žďánský 25. 9. 2017

Lúčanská Malá Fatra leží na protějším břehu Váhu než podstatně známější NP Malá Fatra. Lúčanská část tak není součástí zákazy svázaného národního parku a pohyb v ní je výrazně svobodnější.

Lúčanská Malá Fatra leží na protějším břehu Váhu než podstatně známější NP Malá Fatra. Lúčanská část tak není součástí zákazy svázaného národního parku a pohyb v ní je výrazně svobodnější.

Myšlenku na přejezd Lúčanské části Malé Fatry jsem nosil v hlavě celé léto. Období letních prázdnin jsem se chtěl raději vyhnout, ale na začátku září už nemělo smysl dále vyčkávat. Noční vlak do Žiliny je ideální spojení. Nastoupit do hor se dá totiž rovnou odtud. Zvolil jsem cestu přes obec Trnové a dále po zelené do sedla Javorina. Z Javoriny už vede červeně značená stezka až na nejvyšší vrchol Velká Lúka. Tato varianta ale není úplně vhodná, protože ze sedla až na vrchol Velké Lúky je to neskutečná “drbačka” přes kořeny a kameny. Pokud nejste zvyklí nosit každý den kolo na zádech do osmého patra, tak zvolte jinou trasu. Až na dva krátké sjezdy jsem kolo na nejvyšší vrchol dotlačil. Proto usuzuji, že mnohem lepší varianta je dojet vlakem až do Strečna a odtud po cyklostezce až na vrchol Velká Lúka. Případně se dá na stejnou cyklostezku napojit i v sedle Javorina. To jsem měl mimochodem udělat.

Nejkrásnější na Velké Lúce je fakt, že zní je to všude z kopce. Tato část až na vrchol Horná Lúka je krásná hřebenovka po úzké pěšině s krásnými rozhledy. Na trase je jeden krkolomný sjezd (jediný, u kterého jsem musel slézt z kola) a samozřejmě následná tlačenka na Hornú Lúku. Kousek pod vrcholem po zelené se nachází parádní útulna Grandhotel Partyzán, u které je vodní pramen. Partyzán je pečlivě udržovaná útulná chata, ve které by stálo zato strávit večer. Jedno fajnové místo je i přímo na vrcholu Horné Lúky, ale bez vody. Z vrcholu padá červeně značená hřebenovka zpět do lesa a v něm už zůstává. Až k závěrečnému stoupání na smrtící Hniličnou Kýčeru je to pěkný lesní trail s kratšími výšvihy. Některé jsou jezditelné, jiné jsou na tlačení, ale na to si na téhle trase rychle zvyknete. Hniličná Kýčera je doslova příšera a závěrečný boj o vrchol vyžaduje skutečně pevné odhodlání, přesto odměna na vrcholu je sladká. I zde by se dalo zatábořit a dokonce je tu malé ohniště. Sjezd do Sedla pod Hniličnou Kýčerou je snad nejprudší hliněný kopec, jaký jsem kdy viděl. Rozhodnutí, zda se do toho pustíte na kole, je na vás. Dá se to sjet a je to velký zážitek, ale navádět k tomu nikoho nebudu. V sedle je opět krásné tábořiště s velkým ohništěm, pramenem a spoustou rovného placu.

Na tomto místě jsem hřebenovku opustil a po zelené se vydal nekonečným sjezdem dolů až do Rajeckých Teplic a na vlak do Žiliny. Pokud hledáte zajímavou trasu v enduro stylu, která vás vrátí k samotným kořenům mountain bikingu, určitě sem vyražte. Pokud můžu doporučit, vezměte si jen spacák a trochu jídla, dojeďte po cyklostezce rovnou na Velkú Lúku, přespěte na Grandhotelu Partyzán a druhý den to dotáhněte někam na vlak. Vody je cestou dostatek a je v mapě dobře značená. Celopéro, nebo fatbike jsou nejvhodnější volba.

Vzdálenost
51Km

Převýšení
4500m

Obtížnost
5

Dny
2

SHARE
  • 51Km
  • 5
  • 2

support: