Bikepacking? Nemám kolo, zato pár koloběžek. Schválně beru tu nejmenší městskou 2 x 16" a zkouším jestli to půjde.
Můj plán je ověsit ji vším, co potřebuju na jednu zimní noc v lese a nevézt nic na zádech. Předsíň se kupí „nepostradatelnou“ výbavou a já začínám zbaběle šilhat po batohu. Vešlo se to. Plachta, karimatka, pilka, vařič, konvička, maso, portský…
Všechno pobrala přední brašna. Spacák půjde v tenkým loďáku na řidítka a do lahve půl litru vody. Venku padla tma, čas vyrazit. Mažu to po A22 dolů k Vltavě. Spacák drží, vypadá to že s tím půjde docela rozumě jet. Oblíbená cyklostezka je úplně vymetená, dupu po ní až do Vraného. Tam dávám v hospodě pivo (mám přece málo vody) a vracím se kousek zpátky. Tam končí asfaltová nuda a začíná les.
Na horní terasy z údolí potupně tlačím. Nahoře plaším stádo nějaký zvěře a pomalu se prokousávám tmou na spací místo. Rozdělávám oheň, napínám plachtu, peču maso. Pohoda. Na to že je prvního ledna to docela jde. Ráno už je to horší, ze spacáku mě dostává jen vidina kafe. Vařím, snídám, balím tábor a pokračuju po lesních pěšinách zpět do Vraného. Mrňavá 16ctka se statečně drží, překvapuje mě, co je tenhle městský stroj schopný projet. Ve Vraném hážu za hlavu plán na zpáteční cestu vlakem a jedu po ose. Do vlaku sedám až v Modřanech a dojíždím tři stanice zpět do města. Na tachometru je namotáno 40km a já mám pocit příjemně strávených chvil v přírodě.
Diskuze