Jan Žďánský 12. 6. 2022

Vasaloppet, nebo také po česku Vasův běh, neboli Vasák, je ikonický závod v běhu na lyžích ve středním Švédsku. Má stoletou historii a je nejstarším a největším běžkařským závodem světa.

Vasaloppet, nebo také po česku Vasův běh, neboli Vasák, je ikonický závod v běhu na lyžích ve středním Švédsku. Má stoletou historii a je nejstarším a největším běžkařským závodem světa.
Na jeho start se každý rok postaví více než 15tis účastníků. Pro mou povahu je to obzvlášť děsuplná představa. Ale trasu závodu jako takovou považuji za stejně ikonickou, jako samotný závod. Proto jsem s radostí využil příležitosti a při jarní návštěvě Švédska si trasu Vasáku projel na kole.
Vasaloppet má dnes i cyklistickou variantu zvanou Cykelvasan, která přímo a místy i nepřímo kopíruje trasu zimního závodu. Měří také lehce přes 90km, také začíná v Sälenu a stejně tak končí v Moře. Nejedná se tedy o smyčku, nýbrž o trasu z místa A do místa B. Ale vzhledem k tomu, že na start se s kolem stejně není jak dostat, zahrnul jsem trasu Cykelvasan do dvoudenního okruhu se startem i cílem v Moře.
Z Mory jsme vyrazili ve dvou, v oblačném odpoledni a protivětrem ve tváři. Asfalt a zástavba brzy skončily a pohltil nás severský les s tisíci kilometry štěrkových cest. Dalarna, kraj, ve kterém jsme se nacházeli, je (jak jsem během odpoledne poznamenal) taková větší, hezčí Šumava úplně bez lidí. Téměř dokonalá štěrková cesta protíná les prorostlý lišejníky, obchází rašeliniště, jezera a pozvolna se vlní chvilku nahoru, chvilku dolů. Jízda po takových cestách byl sen. Až do chvíle, kdy jsme se přiblížili ke kamenolomu a kolem začali závodit kamiony naložené tunami šutrů. To je ta chvíle, kdy nechcete být na štěrkové cestě…  Pekelná jízda strachu naštěstí trvala jen chvíli, než jsme sjeli do údolí na silnici k Sälenu. Zoufalé pokusy o “dáme kafe na pumpě” rozbíjely samoobslužné benzinky a tak jsme pozvolna pokračovali proti proudu řeky až k malému tábořišti s typickým švédským přístřeškem, stolem, ohništěm, záchodem a pláckem pro stan.
Následujícího dne jsme byli po pár šlápnutchí do pedálů na startu slavného závodu. Ten se tedy nachází asi 3km na jih od Sälenu, ale budiž. Ze startovního pole, myslím doslova pole o rozloze polního letiště, klíčilo obilí a trčely sloupy s číselným odstupňováním startovních vln. Byl to celkem bizarní pohled. Kromě toho je na startu jen tradiční červeno bílá budova, před kterou stojí pomník se jmény a časy vítězů. Obzvlášť ty z počátku století jsou obdivuhodné.
Zpáteční cestu do Mory po Cykelvasan jsme začali výšlapem zpět do kopců dalarnské vrchoviny. Štěrková cesta se opět jako v gravelové pohádce klikatila divokým severským lesem a ten vítr. Ten nás tloukl do tváře ještě větší silou. Cesta do Mory tak byla opravdu vyčerpávající. Kromě rychlých štěrkových cest je trasa proložena i kratšími úseky po lesních cestách a pěšinách a je tak vcelku pestrá. A ta krajina kolem, ta je prostě nádherná. Deptáni zdrcujícím protivětrem, který nás nepustil z nejlehčích převodů, jsme se doplazili do Mory. Naštěstí má druhá půlka trasy klesající charakter, ale jestli něco dokáže pošpinit krásu bikepackingu v Dalarně, tak je to ten neutuchající vítr. Ledovou koupelí jsme smyli nánosy prachu a zamířili do města na hrnek překapávané radosti. Po druhé konvici se pachuť vyčerpání rozplynula a zůstalo jen to hezké. Obraz perfektní štěrkovky mizící v nekonečné tajze.
Mimochodem, znáte nože Mora? Tak ty se vyrábějí tady. V Moře můžete zajít do Original Storu, nebo o pár kilometrů dál do outletu a nakoupit si tam pár desítek nožů za babku.

Vzdálenost
186 km

Převýšení
1630 m

Obtížnost
2 z 5

Dny
2

SHARE
  • 186 km
  • 1630 m
  • 2 z 5
  • 2
support:
inzerce inzerce