GT Grade

GT představilo Grade v roce 2014 a podle všeho se hned od počátku stalo jedním z top biků v této kategorii. Kategorie gravel biků se rok od roku rozrůstá. Není se podle mě čemu divit. Zdá se, že čím dál víc lidí nemá zájem o jasně vyhraněná kola pro jednu disciplínu, ale rádi by toho na jednom stroji odjezdili co nejvíce. A o tom jsou gravel biky. Nejblíže mají k silničním a cyklokrosovým kolům, jen jsou tak nějak přátelštější a jejich pole působnosti je širší.

Grade se vyrábí v několika hliníkových i karbonových verzích. Jak z názvu vyplývá, já měl na zkoušku jednu z těch dražších a lehčích variant. Přesněji Grade Carbon 105. Ano, přesně jak vás napadlo, označení 105 je podle sady Shimano, kterou je kolo osazeno. Na testovacím modelu však byla jedna změna oproti sérii a to páky Ultegra.

Na karbonovém rámu na první pohled zaujme monstrózní spodní rámová trubka nebo přesněji roura jak od kamen. Rám je jakoby rozdělen na spodní masivní polovinu a o poznání tenčí vrchní polovinu. Tento dojem umocňuje také silná zadní stavba, ze které vychází doslova titěrné zadní vzpěry končící v charakteristickém Triple Trianglu. Tenké zadní vzpěry jsou tvořeny kombinací skelného vlákna uvnitř a karbonu na povrchu. To má zajistit dostatečnou tuhost a společně s Triple Trianglem odtlumení vibrací do rámu. Pro pohodlí toho udělali v GT opravdu hodně. Proto mi přijde obrovská škoda, jak všechnu tu technologii úplně zabili sedlem Fizik Aliante. Teď už ale pojďme do praxe.

Po tom, co jsem si do kraťas nacpal kupku sena, abych na Fizikovi alespoň chvíli vydržel, jsem natěšen vyrazil ven. Ačkoliv jsem kolo přebíral na dodávaných hladkých pláštích (Continental Grand Sport Race 700x28c), silnici jsem vynechal a zamířil rovnou do lesa. Jde přeci o gravel a jízda po špinavých cestách je to, co mě nejvíce zajímá. Po uhlazené štěrkovce uhání kompozit s až návykovou lehkostí. Objemnější pláště a širší ráfky umožňují trochu odfouknout, díky čemuž rapidně stoupne požitek z jízdy. Dokud jsem se držel na štěrku a tvrdé hlíně, užíval jsem si všeho na maximum. Rám je opravdu tuhý, úchop díky rozšířeným řidítkům příjemný a celé to jede jak splašené. Když ale terén zhrubl, najednou to nebylo ono a bylo jasně cítit, že mezi kameny a kořeny se Grade moc dobře necítí. Zde by přišly vhod pláště 35C, které jsou maximem, co se do rámu vejde. Avšak i s širším obutím je znát, že Grade má mnohem blíže k silnici, než ke krosu. Na asfaltu jsou jízdní vlastnosti skvělé. Vedení v zatáčkách, tuhost v záběru, zrychlení, všechno parádní. Nelze očekávat rychlost galuskového šípu, tu ale můžete dohnat zkratkou mimo asfalt.

O stopětce už bylo napsáno tolik článků, že bych s nimi mohl vytapetovat podkroví. Proto tu nebudu dlouhosáhle pět chválu na již prověřenou sadu. Řazení ani chodu asi nemohu nic vytknout. Sestava 2×11 nabízí skoro až zbytečné množství převodů, kterými můžete drtit své stehenní svaly. To ,co však musím zmínit, je velikost převodníku. Ve chvíli, kdy začnete smýšlet bikepackingově, je sestava 52/36 zralá na výměnu za menší placky, případně za placku.

A jak je to tedy s tím bikepackingem? Nejvíce mě zajímalo, jaký bude mít vliv bagáž na tak lehké kolo. Celkem mě pobavilo, když jsem při zabalení „na víkend“ zjistil, že naložené GTčko je pořád lehčí než můj odstrojený bikepacking bike. Váha se pohybovala lehce pod dvanácti kilogramy. Během jízdy tak všechno působilo pořád velmi lehce. Obával jsem se, že se bude kolo nepříjemně kymácet a brašny budou výrazně promlouvat do řízení, ale k tomu vůbec nedošlo. Grade má snížené těžiště a jak jsem již psal, rám je dost tuhý, takže brašny jízdě nijak neuškodily. A to ani v ovládání řidítek. Je takřka normální, že s připnutou řídítkovou brašnou má řízení tendenci se tzv. zavírat. Sice brašna nebyla těžká (spacák+karimatka), ale vedení zůstalo netknuté. Vykružování zatáček i těch nejmenších poloměrů jde čistě a hladce. To, co je při balení na řídítka docela nepříjemné, je délka hadiček a bowdenů, které doslova nevíte kam namotat. Oboje bych značně pokrátil, protože jejich délka podle mě nemá žádný závažný důvod.

Hydraulické brzdy (Shimano RS785) nemají s mírnou nadváhou naloženého kola sebemenší problém. Jejich spolupráce se 160 milimetrovými kotouči je ukázková. Trochu jsem se obával dobrzďovaní v točitých sjezdech, kde by mohlo být brzdného účinku až příliš. Dávkování má ale vybrané chování a brzdy jsou vážně výborné. Prakticky všechno jsem odjezdil tzv. za páky a nestalo se mi, že bych si na brzdách nebyl jistý.

Po několika týdnech ježdění jsem dospěl k závěru, že GT Grade má hodně co nabídnout. Přesto, že se nejedná o vyloženě bikepackingové kolo, líbí se mi jeho záběr. Je jasné, že je orientované na hladší povrchy a je to dobře. Kol do terénu je více než dost. Ale kolo, které je rychlé, lehké a pohodlné na silnici a stejně dobré na polňačce, to aby člověk pohledal. Navíc, pokud si budete chtít pohrát s koly, obutím a převody, můžete terénní schopnosti značně vylepšit. Ovšem na úkor těch silničních. Po celou dobu testování Gradu jsem si říkal, jaká je škoda, že nežijeme třeba ve Finsku, kde jsou tisíce kilometrů štěrkových cest, po kterých by se na tomto kole dalo jezdit do padnutí. Stejně tak si říkám, že GT Grade Carbon je přesně to kolo, po kterém bych sáhnul na akce jako Transcontinental race. Kdyby se v budoucnu objevila i verze se třetím košíkem a montážními body na vidlici, jistě by vzbudila velkou pozornost.