Inovace od Apidury

Když jsem celou novou řadu dostal těsně před odjezdem na první letošní bikepacking, první dojem byl, že do Apidury musel nastoupit někdo nový a pořádně se do toho obul. Začnu u podsedlové brašny, kterou jsem velice uvítal, neboť jsem řešil, jakou brašnu dám na nosič na svém Treku, a zjistil jsem, že Apidura tam sedí jako prdel na nočník. Ale nebojte, vyzkoušel jsem i její klasické uchycení na sedlovou trubku.

U Apidury miluji popis materiálů. Nedozvíte se nic víc, než že je to třívrstvý materiál Expedition Grade. Materiál je nepromokavý a brašna je kompletně svařovaná. V místech největšího namáhání je navíc brašna vyztužená, a to především kvůli vyšší odolnosti. K lepší kompresi je brašna vybavena vzduchovými ventily SoftVent.

Oproti předchozím verzím ale došlo k několika zásadním změnám. Především na spodní části brašny naleznete montážní bod na zadní světlo. V podstatě jde o držák, jaký znáte třeba z kamer GoPro. Problémem se ale ukazuje, že jsem na českém trhu nenašel zadní světlo, které by bylo takovým systémem vybaveno. Sama Apidura používá světla od firmy Exposure Lights. Takže v tomto případě nemohu napsat nic o zkušenostech s tímto systémem. Stejný systém je ale i na přední brašně, kde jsem měl na jednom držáku namontované světlo a na druhém kameru – a vše fungovalo na výbornou, takže

nevidím důvod, proč by to nemělo fungovat i na zadní brašně.

Ve spodní části brašny jsem ještě nalezl průvlak a dlouho jsem zkoumal, k čemu může být, a nakonec jsem na to přišel. Dá se tudy protáhnout suchý zip nebo voile strap a přichytit tak na spodní část brašny další náklad, třeba nepromok. Po stranách nově přibyly síťované kapsy, do kterých se bez problému vejde bidon či plechovka piva. Místa na pivo není nikdy dost. Samozřejmostí jsou reflexní prvky.

Teď se vrhneme na uchycení brašny. Zde totiž Apidura udělala také drobné změny k lepšímu. Především jsou to dva měkčené válečky, mezi které se vloží sedlová trubka a zajistí se suchými zipy, které jsou navíc vybaveny pogumováním, aby se zamezilo posouvání. Dále klasické protažení dvou, taktéž nově pogumovaných, popruhů za lyžiny sedla, zacvaknutí a následné dotažení. Musím uznat, že stabilita brašny pod sedlem se značně zlepšila a částečně se tímto zamezilo, pro někoho nepříjemnému, kývání.

Brašna se vyrábí ve třech velikostech: devět, třináct a šestnáct litrů. Jediným rozdílem, kromě objemu, je počet suchých zipů na sedlovou trubku. Devítka má pouze jeden zip, kdežto třináctka a šestnáctka mají zipy dva. Devítilitrová brašna váží 379 g, třináctka 439 g a největší 462 g.

Já jsem měl na testování největší objem a musím říct, že bych neměnil. Prostoru habaděj a díky jednoduchému systému rolování si lze brašnu přizpůsobit k obrazu svému a místa bude vždy více než dost.

S brašnou jsem jezdil i za deště, a tak s klidným svědomím mohu říci, že opravdu nepromokavá je. Ale to se tak nějak u Apidury předpokládá, že? Já jsem ji navíc vozil přidělanou na zadním nosiči, kde dostávala zabrat ještě víc než na sedlovce. A to je další věc, kterou oceňuji – dá se přidělat na nosič. Tedy alespoň na nosič na mém Treku Checkout.

Co říct závěrem? Apidura posledních pár let nic moc neměnila, ale jak se zdá, s novou řadou Expedition se to mění. Je vidět posun a inovace k lepšímu, a to zde píšu o podsedlové brašně. Počkejte, až budu psát o přední brašně – tam je změn ještě víc! Přední brašna je úplně překopaná a na gravel jako dělaná. Však taky na něj je dělaná.