Jan Žďánský 12. 6. 2021

Nadstandardně dlouhodobý test ocelového trailového hardtailu od americké kultovní značky Surly. Hravý bike jako stvořený pro objevování vzdálených singletracků.

Nadstandardně dlouhodobý test ocelového trailového hardtailu od americké kultovní značky Surly. Hravý bike jako stvořený pro objevování vzdálených singletracků.

Jestli se dá nějaký test kola nazvat jako dlouhodobý, tak je to jednoznačně tento test mého Karate. Letos s ním totiž začínám už třetí sezónu. Za tu dobu toho tohle kolo zažilo opravdu hodně. A taky dost trpělo. Ale pokaždé mě bez zaváhání přeneslo přes všechno co jsem před něj postavil. On to vlastně asi nebude ani test, jako spíš óda na mé určitě nejpoužívanější kolo. Takže pokud prahnete po regulérní nezávislé novinařině, tak tady ji patrně nenajdete.

Nemohu si odpustit úvodní vsuvku do historie, protože omílání nadčasového a visionářského přístupu nejlepší bikové společnosti vesmíru Surly Intergalactic není nikdy dost. První rámová sada Karate Monkey se v katalogu Surly objevila už v roce 2002. KM tak začalo psát historii 29er kol a stalo se jedním z hrstky prvních produkčně vyráběných “devětadvácítek”. Bylo také jedním z prvních kol, která se na našem webu objevila. Zásadní změnou prošel model v roce 2016. Sakra, to už je to vážně tak dlouho? V tomto roce došlo ke kompletnímu redesignu KM a vzniklo kolo, které známe dnes.

Nejprve rám. Jako nadšený uživatel toaletního papíru s potiskem “Carbon Fiber” mám v otázce zvoleného materiálu celkem jasno. Nové KM dostalo úplně novou sadu trubek CrMo 4130 Natch s větším průměrem, než bylo u Surly zvykem. A taky jeden skvost v podobě kónické horní rámové trubky. Podivíni z Minneapolis si asi řekli, že aby byl rám dostatečně pevný a tuhý, bude dobré ho nechat ukovat bandou opilých trpaslíků kdesi v podzemí Minnesoty. Hmotnost rámu totiž není moc daleko od Thorova kladiva. Na druhou stranu musím říct, že to člověka naplňuje jistotou a sebevědomím, že i z případné srážky s medvědem odjede jako vítěz.

Zásadní změnou se stala velikost kol. Jak je u Surly zvykem, rám pojme široké rozpětí kol a pneumatik, ale za vlastní si nové KM vzalo kola 27,5+. Nicméně deklarovaná průchodnost je na 29×2,5. Jsem přesvědčený, že zbude místo i na širší. Nějaká endurová 2,6 by se mi tam docela zamlouvala. Originální zadní patky nesou značení Gnot-Boost. Konstrukčně to znamená, že rozpětí patek je 145mm. V praxi to znamená, že tam snadno dostanete jak 148mm Boostovou nábu, tak i dřívější 142mm, no a s použitím Surly adaptérů i starý dobrý rychloupínák. Přední ocelová vidlice má 110mm pro Boost. Zadní ploché patky stále umožňují přestavbu na singlespeed, protože to je základ. Kvůli tomu se ale osa nešroubuje natvrdo do rámu, nýbrž se dotahuje posuvnou čepičkou s 6mm šroubem. Pevné osy jsou tím pádem tak trochu falešné.
Geometrie rámu přesně odpovídá tomu, co bych označil jako “trailpacking”. Karate Monkey má perfektně vyváženou geometrii hravého trailového kola, na kterém se dá ale i velice příjemně cestovat na dlouhé vzdálenosti. Úhly jsou nastavené tak, aby stále umožňovaly jízdu s pevnou vidlicí. Zároveň se dá použít i odpružená vidle se 140mm zdvihu. Příjemně, ale ne přehnaně krátká zadní stavba, stejně tak dlouhá horní rámová trubka a nižší těžiště dělají z KM hravý trailbike. Zároveň ale zůstal rámový trojúhelník dostatečně velký, aby poskytl solidní přepravní kapacitu. A jak se na bikepackingové kolo sluší, montážních bodů pro nosiče, blatníky a lahve je na rámu i pevné vidlici hromada. Pokud rádi skotačíte na geometrických tabulkách, tak vás raději nasměruji sem, kde si přijdete na své.
Za dobu, co Karate Monkey vlastním, prošlo řadou změn. Z USA se podařilo přivézt základní model kompletního kola s pevnou vidlicí za cenu necelých tisíc dolarů. Smutné je, že v Evropě se za tuto cenu prodává samotná rámová sada. Na kole byly osazené ty nejhorší zbytky, které na dně krabic ve Sramu našli. Brzdy Sram Level a sada NX 1×11. Alexovi ráfky MD 40 napletené na nábojích Salsa a obuté do motokrosových čarodějů Surly Dirt Wizzard. Ještě si vybavuji zbytečně širokou rovnou kost v místě, kde měli být řidítka s nápisem Answer 800mm a na to, jak je pikantně úzké, tak překvapivě akceptovatelné sedlo WTB Volt 135. 

První šla dolů řidítka. Ukázalo se, že 800mm mi absolutně nevyhovuje úchopem a navíc jsem s takovou tyčí neustále škobrtal o stromy. Nasadil jsem nějaké 760mm vlaštovky Mortop, které jsem měl doma a už jsem na ně byl zvyklý. Hned se mi kolo ovládalo líp a posed byl pohodlnější. Další přišli na řadu kliky. Na Rychlebech se mi podařilo vylomit pedál z pravé kliky, což už se nedalo opravit. Systém pevné osy ve středu rámu a na ní našroubovaných NX klik z bláta byl opravdu žalostný, takže přišla výměna za klasickou GXP osu a kliky Truvativ stylo, které od té doby slouží na výbornou.

Často jsem zvažoval přechod na 1×12, protože mi nohy nechtěly moc akceptovat rozsah 11sp kazety 11-42. Ale 12ti rychlostní kazeta s 50ti zuby na pastorku je na zadním kole něco tak odporného, že jsem se k tomu neodhodlal. Navíc se ukázalo, že peníze za přestavbu je lepší investovat do kondice, protože po pár návštěvách posilovny jsem s rozsahem převodů přestal mít sebemenší problém. 

Mnohem větším přínosem byla teleskopická sedlovka Kind Shock Lev SI se 125mm zdvihu. Na základě požadavků doby disponuje rám otvorem pro vnitřní vedení lanka a vnitřním průměrem sedlovky 30,9mm. Po jedné kryse na rychlebském hřebeni jsem musel vyměnit páčku teleskopky. Po dlouhém špekulování jsem vzal Crak Brothers Highline. Tahle páčka je skvělá a 100% doporučuji.

V minulém roce jsem s vidinou náročnějších trailových výprav sáhl po odpružené vidlici Rock Shox 35RL se 140mm zdvihu. Bohužel tyto vidlice s v Rock Shoxu dělali v pátek na odpolední směně, takže po dvou reklamacích stejné závady u dvou vidlic  s nájezdem 300km nezbylo, než zvolit jinou náhradu. Jedinou, v té době dostupnou vidlicí byl Rock Shox Pike 130mm. Ještě že tak. O centimetr nižší zdvih se pozitivně projevil ve výjezdech, kde jsem měl se 140tkou trochu problém udržet přední kolo na zemi. Navíc ve sjezdu mi ten centimetr nijak nechyběl. O celkově sametovém chodu Pika už toho bylo ve světě napsáno dost, takže nebudu dále zlatit zlato a uzavřu to tím, že jsem s tou vidlicí nadmíru spokojený. Co ale ještě stojí za zmínku je fakt, že s odpruženou vidlicí se zvětšil úhel sedlové trubky, který bych v tuto chvíli uvítal trochu trochu menší, abych šlapal víc pod sebe. Záměrně jsem si nechal dlouhý krk, abych mohl měnit výšku představce podle toho jak potřebuji. Sice to není úplně designový skvost, ale účel světí prostředky. Zatím co na dopolední řádění po lese mám řízení co nejníž, na bikeraftingové výpravy s packraftem na řidíkách zvedám řízení klidně o 3cm nahoru.

S přidanou hmotností odpružené vidlice bylo potřeba najít úsporu jinde. V pneumatikách. Dirt Wizzardy byly ohledně záběru neskutečné. Nejagresivnější vzorek jaký jsem kdy viděl, držel za všech okolností a s neoblomnou jistotou. Ale roztočit je dalo celkem práci. Wizzardy jsem tedy vyměnil na Noby Nic 2,8/3,0 zadní/přední a místo duší nalil tmel. Úspora přes 500g na rotační hmotě zapříčinila diametrální rozdíl v dynamice jízdy. Noby Nicům nemám v zásadě co vytknout. Mají takový záběr, jaký jsem chtěl, jsou lehké, na defekty netrpí, na mokru se nijak neplaší. Prostě solidní terénní guma. Chvilku jsem také experimentoval s Rocket Ronem na zadním kole, ale to byla slepá ulička. Jemný vzorek se sice parádně odvaloval, ale zdaleka mi neposkytl oporu, kterou potřebuji.

Tak jsme se postupně dostali až ke kolu, které mám dnes a které mě nepřestává bavit a naplňovat jistotou, že mohu vyrazit kamkoliv mě napadne. Čím těžší terén, tím lépe. Abych se po těch žvástech taky dostal k samotné jízdě. Inu jezdí se mi na tom kole dobře, jinak bych si ho asi nenechával že. Není to žádný závodník, je to těžké a má to tlusté gumy. Je to spíš nezmar, který sežere vše, co mu přijde do cesty a pokud se pojede z kopce, tak to bude i velká zábava. Kolo je dobře čitelné. I v hodně prudkých sjezdech v kamení, drží směr který určím. Stačí trochu pobídnout a ochotně zvedne přední kolo přes překážku. Jak jsem psal ze začátku, KM podle mě představuje ideál trailpackingového kola. Robustní ocelový rám, hravá, ale pohodlná geometrie a dostatečná přepravní kapacita jsou ty nejsilnější stránky. A taky je to přesně takové trailové kladivo jaké jsem si na mé ježdění po Kokostezkách představoval. Sedl mi rozměr kol 27,5 plus. Obzvlášť na domácích trailech se mi dobře obtáčí kolem stromů. Díky šířce mě snadno přenáší po pískových naplaveninách a se správným tlakem jsou to i spolehlivý kořenožrouti. Za podstatný klad také považuji fakt, že díky větší trakci širokých gum nemusím rvát za brzdy a v lesní hrabance po mě nezůstávají vybržděné rygoly. Sice mi stále vrtá druhý pár 29er kol, ale to je jen rozmar. Dvacetsedmičky fungují parádně a na objevování horských singletracků, které bývají plné šutrů a kořenů je to asi ideální rozměr. Baví mě bezúdržbový provoz a jízdní projev hardtailu. Rád vím, co se mi pod zadkem děje a vyhovuje mi ta odezva, co od zadní stavby dostávám. První rok jsem jezdil jen s pevnou vidlicí a teleskopem. Tohle kombo mě hodně bavilo a občas se k němu vracím. Je celkem zajímavé jak takový pevňák dokáže tlumit rázy do celého kola a není to jen o tom, že vám to musí utrhnout ruce. Jednoduchost a punk pevného trailového hardtailu má velké charisma a ať chcete nebo ne, pevná vidle tříbí techniku a každý biker by si tím měl projít. S upgradem na odpruženou vidlici jsem především zrychlil ve sjezdu a jízda není tak fyzicky náročná, protože vidlice toho pobere strašně moc. A samozřejmě větší rychlost=větší zábava.

Ač je to neuvěřitelné, tak na to, jak jsou Levely zoufalé brzdy, já na ně za celou dobu nemusel ani jednou sáhnout. Jen jsem vyměnil destičky a jezdil dál. Taky proto jsou pořád na kole. Sice moc nebrzdí a myslel jsem, že to bude první věc, kterou vyměním, ale ony jsou zcela bez údržbové a pořád fungují. Úplně stejně je na tom NX řazení. Vyměnil bych ho za Shimano, ale taky jsem na to nemusel za celou dobu sáhnout. Pořád jenom jezdím a řadím. Přesně a spolehlivě. A to stále na původním řetězu…..mechanici snad prominou. Takže dokud se něco z toho nerozbije, tak jezdím dál. Hřeben za hřebenem, trail za trailem.

Pozitiva

Surly

Odolný rám

Vyvážená geometrie

Pohodlné ale hravé

Skutečný bikepackingový hardtail

Negativa

Vyšší hmotnost

Evropské ceny

Pevné osy jen na oko

SHARE

support:
inzerce inzerce